promiň mi mou slabost

vím, neříkám ti všechno
vím, chtěl bys mi pomoct
když se před tebou rozbrečím
vidím…tvou bezmocnost

v tu chvíli
jen svou náruč
můžeš mi dát
a tiše se ptát
/co se ti stalo?/

chtěla bych ti říct,
jak moc se trápím
chtěla bych ti říct
vše, než tě ztratím
/a to nechci!/

otevřít před tebou
všechno, co ve mně je
všechno, co dusí mě
…zbytečné naděje

moc jsem se uzavřela
málo mluvila
a teď ti mám říct,
jak moc jsem se mýlila
/dost jsem se změnila…/

všechny své myšlenky
všechno, čím se užírám
mé temné myšlenky
jen v básních otvírám
/odpusť mi…/

bojím se vyslovit
to, co mě bolí
bojím se ukázat
/kdo jsem?/
nemůžu promluvit
/možná nechci…/

nechci vidět, jak se trápíš
nechci vidět, jak smutně se díváš
nechci ukázat svou slabost
nechci už brečet…před tebou

odpusť mi,
nevím, jak na to
odpusť mi,
že nechci to říct
odpusť mi, že část sebe
přece jen chci nechat
před tebou…zavřenou