A D D I O

bella mia fiamma

ještě dnes
nad Bertramkou zaslechneš

Někde nade vším mumrajem
co nese se až od Anděla . . .

Ani ji nehledáš . . .
. . . je tam prostě provždy zakleta . . .
Královskému městu . . .
. . . královská koruna . . .

Jen tak maně
vzpomeneš i Sudka
i jemu zněla ta vznosná melodie
A když utichla
hledal ji trpělivě
ve skleničkách s odstátou vodou
Za oroseným oknem
. . . i na zahradě

Znovu a znovu
prohlížel každou maličkost
v níž se odrážela . . .

Bella mia fiamma, addio . . .
. . . ale ona zůstává . . .
zakleta do nebes nad Bertramkou
. . . i tam
v bývalé Sudkově zahradě