Nenávist až za hrob

Dušičko, cítíš, jak mé srdce šílí?
Tuší, že se v parodii o pekle tak mýlí.
Tuší, že se ve štěstí nikdy nezmění
Ubohé a bezbřehé vílí kvílení.

Dušičko, cítíš,
Jak tě nenávidím?
Nenávist tak prudká,
Skoro se až stydím,
Když Tvým očím lžu
O peklu a podvodech,
Když kráčím a utíkám,
Dolů, dolů po schodech.

Dušičko, buď se mnou,
Tak dávno jsem zemřela,
Teď cítím, že mrtva dál vstupuji Ti do těla.

Dušičko mne miluj,
I když mne tak nenávidíš,
Teď jsme oba mrtví
A jsme spolu,
Tak to vidíš.

Dušičko, já Tě už nechci,
Dostaneš teď tvrdou lekci,
V satanově náručí,
V jeho něžném područí
Navždycky se budeš smažit –
Já dál se budu mile tvářit.