Tady jsem

Tady jsem, s křikem dobývám si slávu.
S úžasem, k hvězdám pozvedám svou hlavu
A čekám, jestli do očí mi spadnou,
By myšlenkám spoutaným, nedaly zvadnout.

S prsty v hlíně všedního pohřbívání…

Tady jsem, sama mezi zástupy odevzdaných,
Ve mně tančí plamen nespoutaný
A tvář mi barví proklínáním,
Ten souzvuk s tichým bardováním.

Před palácem bez balkonů…

Tady jsem, v řadě pokořených průkopníků
S lýkovou smyčkou u kotníků,
Dál mám v hlavě plno proslovů,
Tu přímou cestu v náruč okovů.

A mříží se zrezlými zámky…

Tady jsem, poutník nemající klid,
Než se pohled stačí zakalit,
Já posbírám do klobouku zázraky,
Pak dám je pánům před zraky…

A jako klaun nechám se nakopnout…

Tady jsem, zbytečný slovník světobolu,
Co básník nechal na okraji stolu.
Tady jsem, pro toho, kdo přidá mi pár pojmů,
Tady jsem, pro ty, které dojmu,

Svým tlacháním, co podpírá nebe…