Peří a vosk / no prostě křídla.../

Stébla trav divoce rozfoukal fujavec,
je to ten ženoucí po nebi oblaka,
stoupám si pěšinou klikatě na kopec,
pár dětí chápe to – počasí na draka.

Hádej, co nesu si? Pár křídel z půjčovny!
Majitel řekl jen: „Návod je ke škodě…
Možná máš talent pro lítání svobodný,
potom si zaplaveš vzduchem jak na vodě.“

Z kopce je krajina jen skalka z bonsají,
ze svahu běží houf toužících po letu.
Bláhové figurky křídly si mávají,
říkáš mi: „Jsi blázen….středního doletu!“