Knižní idyla

Jsem v knihovně, a knižní idylu pociťují,
tenhle stav mé mysli, ten já přímo miluji.
Snažím se ji udržet v sobě seč můžu,
mám ji o dost radši, než bonbóny Žu Žu.

Všude kolem mě jsou stovky knih,
cítím se tu, jako vzdělaný mnich.
Velice rád si pomalu listuji v nich,
u některých v sobě nemůžu udržet smích.

Některé knížky i krásně voní,
a nejeden knihomil o nich sní.
Druhý den knihovnici poví,
„Tak přesně tuhle já chci“.

Mě stačí koukat se kolem sebe,
přijde mi to tu jako slovní nebe.
Slov a písmen je tu mnoho,
a to může znamenat jen jedno,

… knižní idyla je to …