Už vím .....

Už vím,

jak nadějné je každé ranní svítání...
jak kapky deště očistí špinavou zem ...
jak zbytečné je v slzách očí koupání ....

a nevím pořádně , kdo vlastně jsem .....

Už vím ,

že jsou slova co něžně pohladí
a pak ta druhá , co hodně ublíží
že člověk někdy sám sebe podvádí

jinýma očima na sebe pohlíží ....

Už taky vím,

jak ruce smrti zebou
poznala jsem její dotek na vlastní kůži
a proto tu jsem a povídám si s tebou ....

v ruce svírám jednu rudou růži ....

Už vím ....

že ještě nepůjdu tam , kam odešel jsi ty
ač tam prý už nikoho nic nebolí....
ale třeba mám někde svý štěstí ukrytý ....

pohladím tvůj hrob .....a jdu se projít do polí ...