Anděl pekel

Slza jako kapka rosy na kámen padla,
Ty však dále nevnímajíc.
Potichu zrada se vkradla.
Chtěla jen ublížit a nic víc.

Já Tebe však neopustím.
Setři slzu hořkou ze Své tváře.
Těm co ublížili Tobě nikdy neodpustím.
Kolem mne ohnivá magická záře.

Tys nazvala se andělem,
ale to já jsem tím Tvým.
Chránit ochoten jsem třeba holým tělem.
Za své služby Tobě o nic neprosím.

Jsem anděl peklem vyvržen,
má křídla špinavá a ppotrhána.
Ale láskou Tvou byl jsem podržen!
tvá víra nesmí býti pošlapána!!!

Moje křídla začernalá-jen pomyslná,
chránit by chtěla tvé tělo a štěstí,)
ale touha nejspíš je to nesmylsná,
abych probral se-dejte mi pěstí!

Možná naivní jsem,ale pomoci chci,
Vám,kterým je samota přítelem,
chtěl bych být lékem v nemoci.
I tak zůstávám ale,pekelným andělěm...

Ve chvíli kdy pošleš mě pryč od sebe,
já jen poodtoupím za Tvá záda
a stále tu zůstávám pro Tebe
a vím,že přes všechna úskalí-snad-máš mě ráda.