Hlubší vnímání podstaty světa

Tolikrát jsem četla o článcích plné okultismu.
O bludných duších, převtělování a jak dobrem bojovat proti zlu.
Vždycky jsem našla střípek svého života,
nad kterým jsem se musela zamyslet do hlubokého jádra.
Ne vždy je láska láskou opětována, ne vždy je za vším zrada.
Pátrala jsem po smyslu života, proč miminka umírají v náruči maminek.
Jaký to mělo smysl, narodit se, zemřít, přestřihnout pramínek.
Pramínek života, smysl zrození a způsobení bolesti těm,
kteří od počátku milovali.
Odpovědí mi bylo – že ve svém životě ti druzí mnohdy chybovali.
Nechtěli najít způsob jak vyřešit mnohdy svízelné situace
a proto bolestí největší a možnou nápravou bylo shůry dáno – ztrácet.
Četla jsem příběh ženy, která odmítala opustit manžela,
ač na ní praktikoval fyzické i psychické násilí.
Čekali spolu miminko, ale ani nový život rozpadlé manželství nespojí.
Odmítala řešit svou situaci, proto osud uštědřil jí ránu ztráty dítěte v podobě smrti.
Tím že mnohdy neřešíme své bolesti a problémy, jsme nemocní nebo ztrácíme děti.
A to všechno proto, abychom se ohlédli a přiznali si, že je čas žít jinak a lépe.
Jen ve spokojenosti naše duševní hodnota kvete.
V životě jde o to, jak moc dokážeme být spokojení v životě, který nám byl dán.
A když trpíme pro blaho jiných, pak osud si na nás vezme svou daň.