Mám přece smutný peníz
Mám přece smutný peníz
Anotace: ...
Zemské jádro vře a skučí
Slyšíš ho?
Já ho slyším z postele…mám strach
Sto let bez odpočinku, beze spánku bez svojí pistole
S jednou kulkou
Cítím ty ztráty pod očima jak kruhy po vhozeném kameni
A křečové žíly na stehnech, to obnažené stromy bez kůry
Pláčí
Jepičí okamžik provrtal smutný peníz
Spoutaný na krku pálí a zabíjí
Na nosiči
Na čepovci
Na čepici nápis:
„Jsem velkej a zlej“
To „zlej“ je vlastně škrtnuté
Jsem vyrostlý a jednotlivé větve schnou
Už nepláči
Žádná cizí slova k ohromení druhých nežijí
Kontinenty se sráží a hory rostou
Slyšíš mne? Jsem žebrák
Nevidím nic přede mnou…snad pod sebou?
Zeptám se mámy z nebe
Naposledy před smrtí
Přišla a chytila mne za ruku
Nikam se neutíká, víš? A za všechno se platí…
…mám přece smutný peníz
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... nevím jestli je lidskou přirozeností se zabývat hlavně sám sebou ...
ale kým jiným se asi máme zabývat když ten hlad žere N A Š E vnitřnosti ... !!
a proč ho rozmělňovat tím že někdo má možná větší ....
.... když ho necítíme ...
06.02.2008 17:53:00 | HarryHH
Víš, ono je to relativní...ta slova a tak. Já si myslím, že tak trochu žijí, ale kde, to toľko čort znájet...Měl bys zajít ke cvokaři, já už tam byl. A trochu jsem to i sepsal - jako takovou katarzi na horší časy, jako že mám život ještě před sebou. Alespoň se tím uklidňuju...
Tak ti to pošlu, tady v komentu, ať se poserou
"Jste relativně v pořádku"
řekne vám VÁŠ psycholog...
Tak jdete domů a jste
spokojený s relativně dobrým
závěrem
Přejdete relativně bezpečnou
silnici a otevřete relativně masivní
domovní dveře
Jenomže nejdřív vás nechce znát žena
potom zase pes
až vás nakonec nechce znát ani pes
natož žena…
Takže jste relativně v prdeli
načež voláte toho svýho psychologa
co se vám jako přihodilo
a on že snad - rozumějte - eS eN Á Dé
dorazí za půl hodiny
Jenže znáte to – půlhodina
relativně rychle uteče a po ní další
další a ještě další
až dospějete k závěru
že je to totální debil
co člověku pomáhá jen když to nepotřebuje
Proto začnete přemlouvat
toho svýho relativně hodnýho čokla
/a ženušku/ že už jste fakticky OK
že toho všecho NECHÁTE /jak jinak/
a ona vám naletí jako mockrát
předtím
tz. pošle vás zase k jinýmu VAŠEMU cvokaři
abyste na něj vybalili své relativně banální
situace
(s čímž musíte ovšem bezpodmínečně souhlasit)
Ten vám na zavěr sezení řekne že "jste relativně
v pořádku" a tak se to celé opakuje tejden
co tejden až dojdou cvokaři
a vy si říkáte jak vám ten život relativně
dobře vodsejpá
No a kdyby vám přeci jen jednou neotevřela
ty oštěkaný dveře
tak si nějakou náhradu najdete relativně rychle
protože ve vašich letech je to relativně
řešitelná situace
Ostatně jako vše
Tak nevěš, hlavu, Petře Miroslave, Miroslave Petře z Ostravy nebo kua jak
/???/
06.02.2008 16:13:00 | Who cares a lot