Jsem...

Jsem Růženka,
bez princova políbení.
Jsem sněženka,
bez které jaro není.

Jsem jako srdce,
které se červenou netřpytí.
Jsem jako slunce,
bez něhož měsic nesvítí.

Jsem jako postel,
bez polštáře.
A jako kostel,
bez oltáře.

Jsem jako knížka,
bez autora.
Sem jako beze jména roha.

Jsem jako okno,
bez výhledu,
nebo v létě kostka ledu.

Jsem jako žárovka,
nevydávajíc světlo.
Jsem jako užovka,
kterou něco spletlo.

Jsem hudba,
kterou nikdo neslyší.
Jsem tužba,
o které nidko netuší.

Jsem křeslo,
ve kterém nidko nesedí.
Jsem veslo,
které každý přes palubu hodí.

Jsem ryba,
tonoucí ve vodě.
Jsem chyba,
spočívajic ve zradě.

Jsem mnohem míň než nic,
a když tak koukám na nebe,
přála bych si být víc,
to bych ale musela mit Tebe...