Jsem cokoliv

Jsem presten skleněný
na ruce z plamenů.
Jsem duše zemřelých
lakajíc k životu.
Jsem rána bez hluku,
blízká i vzdálená.
Armáda bez pluků,
odřená kolena.

Jsem tvoje nálada,
jsem tvoje poslední
půlnoční zahrada
dlážděná v poledni.
Jsem tvoje záchrana
na moři chladivém.
Jsem stesk i zábava
v sobotě deštivé.

Jsem drátek ze stříbra
na noze holubí
jsem křídlo anděla,
střecha i podloubí.
Jsem vše, nač pomyslíš,
vše, co tě napadá.
Co chytíš, nechytíš,
jasnost i záhada.