Starý muž

Starý hrobník
na lavičce seděl
vrásčitou tvář měl.
Vzpomínal na svá mladá léta
jak ve válce bojoval,
viděl mnoho tváří umírat
své kamarády oplakal.

Čas mu vzal léta mladí,
žádnou ženu nepoznal,
vždyť ženy se mu vyhýbaly.
Jen jeho věrný pes
mu vždy u nohy stál,
šel s ním v dobrém i zlém
i když občas neměli co jíst.

Na psovu hlavu
položí své unavené ruce,
ví,že stár je
a dlouho na tom světě byl.
Poznal mnoho věcí
válku s bídou,
těžkou práci,
jen lásku nepoznal.

Zůstal sám.

Jen jeho věrný pes
mu vždy u nohy stál
a která žena by dokázala
být tak věrná jak ten pes.