ČESKÝ LEV

Ve stínu prastaré lípy zmučený leží starý král
Tělo znavené nesouc šrámy starých bitev
Trpně leží v prachu kořenů nevládnouc jíti dál
Král jest mrtev
Ať žije král…

Krysy sežraly hrubě sil starého lva..
Žilyť po věky v jeho stínu
Hrubě hřešíc klidu nemaje
Hrdý lev legendy železné a zlaté, nesl víru
Zrada krys ze lva živých národa hrdost lámaje
Lev pod lipou naší leží, rozťaté ocasy dva

K bezvládí srazili jej úskoky a zrada krys
Nevěda že kuklíků živí
Ženouc se za slavnou dobou, tak jak byla kdys
Nedošel k cíli…

Ze sna vytržen hlavou pohodivše.
Oči zas planou a vrčení temné dere se ven
Srdce hoří a nohy k běhu
Jenže teď lev bylť přestrašen z krys

Srdce národa mocné hluší ten strach…
Bratrův hrubě mordovali cizáci po všech čertech
Král starý s odvahou značnou, zvedá se na nohy a kráčí dál
Nechává za sebou lípu tu starou, jest mocnější krys, tak proč by se bál

Srdce vroucí a duše řve: Ať to zkusí!!! Ať začnou!!!
Mistru a vlajce a lvu přísahám.
Proti Všem hájit je budu
Tak jak hájil je legendy král…

Lev ve mně pomalu kráčí…
Supě tam mručí únavy nedbaje…
Pro vlast vytržen vzrušení stačí…
K cíli a zemi slávu, překážky neznaje…