NEZOUFEJME

Nač stále plakat?
Slzy očím nesluší.
Proč ne radostí skákat?
Smích, co zahřeje na duši...

Nač kazit sluníčkový den smutkem?
Naše trable nejsou středem vesmíru.
Trpělivost...a sen se stane skutkem,
pocitů slastných dostaneme přemíru...

Nač truchlit nad spackaným životem?
Dýcháme...vnímáme...žijeme...
Na rozcestí se jistě párkrát ještě spletem,
po doušcích z poháru zkušeností pijeme...

Nezoufejme, není vše tak zlé, jak to vypadá,
radujme se z malých věcí.
Zbytečně duše do spleenu upadá,
vylétněme konečně ze svých zlatých klecí...