Přítel??

Když se jednotvárný sen
náhle změní v den
a slunce zpoza mraků
podívá se ven.
To nemusí být láska,
dlouhonohá kráska,
kdo přes návaly braku
je ti přítelem.

Jeden úsměv, jedno slovo,
jeden pohled stačí skoro,
aby nad vodou hlubokou
tě udrželo.
Jsem však pro něj také tím,
čím sám ho blahořečím,
či na něm ze mě nehodou
nic neulpělo?

Jsem mu ve tmě světlem,
v každém boji bratrem,
nebo pro něj, snaha marná,
nejsem vůbec nic?
Chtěl bych při něm dále stát,
pokud on tak bude rád,
jen oporou si spolu být,
nebudu chtít víc.