Náladová básnička

Náladová

Jednou po zelené trávě
Dvě chodidla právě
Procházejí dále
Bez myšlenek stále

Dvě chodidla bosý
A nad hlavou kosi
Zpívajíc mi do kroku
Utíkám vstříc potokům

Já odcházím do strání
K lesům, co strach nahání
Tady svoje DOMŮ mám
Já jdu, lesy, já jdu k vám

Pod nohama trávu orosenou
Před sebou skálu mít s ozvěnou
Ta skutečnost je mi mým snem
Hledám ho nocí a hledám dnem

Však ztrácím stále obzory
I tak jdu dále navzdory
Všem ztrátám, které utrpím
Já další rány nestrpím

Moderní svět za sebou nechám
Ke svým snům v představě spěchám
Nemůžu tu zůstat, musím pryč
Do zad mě mlátí smrtící bič

Přidávám do kroku, už běžím
Padám náhle a na zemi ležím
Ve smrtelné křeči se zmítám
Svoje sny však nezamítám

Ještě se jich nezdám
Já stále sílu hledám
Co ze země mě zvedne
Nechá sny holce jedné…

Pak přijde někdo tajemný
Co dá mi návrh dojemný
Já kývnu mu a půjdu s ním
Dál a dál, s ním tiše sním

Křídla svá on rozevřel
A bránu světa tím zavřel
Dnes ve svých snech se utápím
A už se nikdy netrápím….