* Na svém vlastním křídle...

*
Možná,
že jsi ji znal
…věděli jste to oba
ale někdy stačí zůstat slabým
pro něčí obláček (ne)štěstí

Nechals ji jít, odlétnout - létavici…

Ale pokaždé, když spustí
tu rozzářenou kouli
na modré plátno živých kin
…ulétáváš životu

aby měl kdo bojovat
s piloty pod vlajkou
pořezané nespravedlnosti
a smutku…

Tak proč ti nevěřili, že jsi vzdušný rytíř…

Stejně budeš bojovat za všechno,
i s vědomím toho,
že láska si holt někdy
bere volno – jak v nebi tak i na zemi

Budeš bojovat za sebe
a za ni a za ně,
aby přeci jednou dávalo smysl,
žes tu holku znal a opravdu miloval…

Teď už máš čas přemýšlet…
když ti zůstal na klavíru
jen prach po tmavém modru
…chuť vzpomínky na noty jedné písničky

…a cesta k amnestii za šerým oknem

Ale stejně mi prosím neodpovídej na to,
jak lehce umírají hrdinové…
*