Devět

Devět nemá nic,
ani slov, ani písní,
jen pár vět,
o nekončícím snu.

Devět není na světě prvých lásek,
které až do konce souznění se milují,
není nic, ani číslice, měsíc, či den,
devět pár písmen v jednom slovu.

Útěcha bez úspěchu,
láska bez pokory,
usínání beze snů,
probouzení beze dne.

Devět není nic, ani tolik dní,
ani tolik let, jen písmen pět,
slov několik ve věty se skládá,
bez nenávisti, bez soucitu.

Usínám na vavřínu devíti hvězd,
kde věřím v nesmrtelný život,
kde láska není jen pouhým snem,
kde múza probouzí svoji touhu a usíná…

Devět, to skutečně není nic, ani tolik dní,
co k múze mi chybí…