P o v z d e c h

P o v z d e c h

Já smutné verše píši
plné varování

nad osudem lidí
bídou milování

já smutné verše píši
můj hněv plane a hoří

nad krutostí člověka
co klíčící dobro boří

já smutné verše píši
a plné ironie

když vidím kam se řítí
v lhostejnosti hnije

já smutné verše píši
nad strastmi člověka

když tvoří si je sám
na štěstí –jen-čeká

já smutné verše píši
chtěl bych jimi jásat

hrozící skutečnost
nutí mne srdce drásat.

Já verše chtěl bych psát
plné radosti – jasu

na celý svět se smát
a hladit něžně krásu!!
1980