bílá

Máš mládí, talent, jasný cíl,
sám si můžeš závidět.
Svůj život jsi už polapil,
však je to pád anebo let?

Dvě rovné linky bílých bodů,
tma a její hranice,
dlouhá chodba bez východu,
bílé světlo Měsíce...

Kudy kráčíš? Proč? A kam?
Je to cesta ke spáse?
Odrostl jsi dětským hrám?
Však už bylo na čase!

Otoč hlavu, neměj strach...
Rozhlédni se: „To je svět!“
Na srdci máš bílý prach
a nic už nelze vrátit zpět.

Bílá tma a bílá záře,
prázdná místa v tvojí hlavě,
bílé listy kalendáře,
též život bílý, avšak ... tmavě!