Procházím se ...

Procházím se ztichlou noční ulicí.
Proč? To ani já sama netuším.
Snad ten okouzlující lampy žár,
vede mě městem dál.

Procházím se pod zářivou letní oblohou?
Proč? Nevím, kam mě nohy dovedou.
Snad ten horký slunce žár,
vede mě loukou dál.

Procházím se vodou při dešti.
Proč? Nevím, třeba mě potká štěstí.
Snad kapek ledový žár,
vede mě potokem dál.

Procházím se, procházím,
nevím, zda něco nacházím.
Ale každý dotek země,
zanechává něco krásného ve mě.

Procházím se, procházím,
nevím, zda něco nacházím.
Ale ta krása lučního kvítí,
říká mi, že i pro mne slunce svítí.

Procházím se, procházím,
nevím, zda něco nacházím.
Ale ten chladivý dotek vody,
dává mi volný pocit svobody.

Procházím se, procházím.
Vím, že vždy něco nezapomenutelného nacházím.
Vím, že všechny krásy světa
nevyjádří žádná věta.