Druhé patro

Starý dům,
šedivý a tichý,
vzhůru trojúhelníkovými schody
točitými kroky.

Zašlé dveře
hnědé barvy,
příjemná vůně cigaret
a zatuchlé staroby rádoby bílých zdí.

Malá předsíň,
oprýskané dlaždice,
tři kroky po holé zemi,
nové žaluzie.

Smutná okna,
tmavý lustr příliš nízko,
opřené štafle,
prázdné přihrádky.

Dva kroky,
kuchyň půlená s dětským pokojem,
bílý lustr,
stůl v rohu.

PO stropě žluté praskliny,
,,při dešti sem teče",
ohnivě oranžová kuchyňská linka,
obrys lednice.

Pár kroků nazpět,
údiv z prostoru,
,,tady byl stůl
a tady postel".

Deset kroků zpět do předsíně,
,,jdi se ještě podívat do koupelny",
úzká chodbička,
kolem vany.

Nová karma,
,,tady stála pračka",
nízko posazené zrcadlo,
nevidím si do očí.

Ranní cvrkot holubů
na zašlé střeše,
melancholie z dob minulých,
které nikdo zpět nevrátí...