Importovaná chyba

Zelený sliz se roztéká
mými myšlenkami
Chce překrýt dvojí metr

Voní vodkou
a pláče rosou
(neteče po sklenici)

Každé Tvé slovo
se ve mně rozčepýří
pocity a barvami,
které dusí

… A plakat budete sama, dámo…

Mezi námi stůl a křesla,
a kilometry těžkého vzduchu
Dotýkání je svázáno
do nálady dětí

Jistě, okorám…
Nic víc, nic míň

Jen potom Tvé dotyky
nějak signalizují dálku
Nevadí?

Já nevím…
Mně jo

Co Ty?

Zůstaneš dál
za svou stěnou
rozmazlování a váhavosti?

Věřila jsem Ti,
že moje chyba je v důslednosti

Omyl

Je to Tvoje chyba

A já bláhová
ji vzala na svá bedra

Přelomila mi krční obratel

Nevadí, viď…

Můj pláč je od Tebe
již daleko…

Neslyšíš