Krůpěje rosy

KRŮPĚJE ROSY, JEŽ SNESLA SE Z RÁNA,
třpytí se ve slunci na stráních,
dešťové kapky, jež přinesla bouře,
mísí se s potem Tvým na dlaních,
tři slané slzy – nositelky hoře
stékají rozvážně po skráních
s břemenem nehmotných
bolestí,
uhýbajíce touze,
jež dána
nám z nitra nás samotných
ke štěstí.