Zrcadlo

Podívej se na svou tvář,
vážně se tak dobře znáš?
Nebo co u jiných soudíš,
sám v sobě teď taky nosíš?

Je za černí očí tvých,
duše bílá jako sníh?
Možná spíše barvu má,
jako hadra špinavá.

Proč chceš někým jiným být,
sám sebe nepřipustit?
Myslíš si, že jinak snad,
neměl by tě nikdo rád?

Co za maskou tváře,
nosíš uvnitř, v jádře,
že s takovou vervou,
halíš se nám plentou?

Pamatuj si jednu věc,
ne každý je pitomec.
Jen sám sobě strojíš,
zrcadlo, to neobloudíš.