Výdech času

Na bříze zbledlé závistí
se vrásky v kůře tvoří
když milenci přilnou
ke kmenu
s hořícími polibky
které vytvářejí
ještě větší žár
pod kterým stébla praskají
a tíhou těl se lámou.

Tak háje se chvějí
náporem
vášní i křehké lásky
a tóny houslí rozezní
membrány pocitů
vezených v zlatých kočárech
na setkání po časech
ve kterých se srdce hroutí
tichým výskotem hodinek
že ukrojily
kousek života.

Už Charón vyjel pro mince
stínů
jenž háje opustily
aby je vrátil do komnat vychladlých
dechem Morfea
do noci tlukotu srdcí
bez šípů
co vytrhnuty byly
ze hrudí obnažených
a z propletených těl.