Ještě můžu, trenére

Atletem roku se stává
po chvílích napětí
můj překážkový běžec

odřené holeně od klacků
zúžený dech
v obou směrech

to co visí na krku

není medaile

Křeče se nechytají
jen v nohách
parkovací karty mají
na veškeré mé oblasti

stereoidy v jakýchkoliv podobách
ztratily své tažné voly
stopky se nedokáží zastavit

mobilizuji gesta
kterými dávám trenérovi
na vědomí

že ještě uběhnu pár kol