Vrabec a hloupost

Bratře vrabče, proč jste pořád v tom prvním patře?
Proč neletíte s námi dolu na tu rozmanitou, ze zrnek prosa, horu.

Neletím a nepoletím na ty triky nenaletím.!
Nejsou to triky příteli, mám hlad a i kdyby mám je v prdeli.

Věř mi je to léčka, a není to tak těžké vidět.
Jenže vy jste barbaři, musel bych se za vás stydět.

Styď se,třeba si remcej já jsem hladovej, tak se dívej.
Dívej jak budu žrát a budu divej.

Hm, divej, byl a i jeho zmatení kumpáni.
Teda vážně žerou,však jinak ticho,
a to ticho smradem zavání.

Počet asi kusů pět… No není nad čím rozmýšlet.
Svist, ruch a klícka se k zemi snesla, výkřik do ticha,,, žuch to byla pecka.

Je po akci, vrabci sou v pasti a jen zoufale kvíkaj.
A z prvního patra se jen dvě očíčka smutně dívaj.
Očíčka jejich bratříčka který nebyl blbý
Nebyl blbý, nedal na hromadu prosa a hloupé sliby.

Dvě volná křídla vzlétla nad patro domu a jen smutně kroutí hlavou
Diví se kamarádům s tak hloupou hlavou.

Leč pravda odvěká praví…
Komu není rady, tomu není pomoci.
(a dodatek autora)…. a teď je zavřen v kleci