.
.
...a i kdyby jich měla jako kočka
pořád jí bude jeden chybět
křehká
znějící
tvrdá i tichá
veronika přežívá
ve svých dvou životech
a sní
k tomu třetímu nemá dost sil
pomaličku sbírá
notu za notou
a pěstuje si symfonie
za oknem jí prší černobílé k/l/apky
tančí bosá
po střepech svých lásek
přežívá
a sní o tom že bude žít...
.
.
... jo, ... zvláštní běh ... v několika rovinách ...
to jako o filmu ...
a co se hudebního a baletního marionet-ztvárněnní týká ...
to je zase úplně jiná dimenze ...
dobrý ... člověk si neuvědomuje šířku rozpětí tématu ...
i v popisu básní ...
teprve až uvidí ... a pocítí ...
20.02.2008 23:21:00 | HarryHH
verčo verčo..
tys tomu zas dala..
uděalas hooodně..
z mála..
tak šťastnou cestu vzhůru..
a prožitků
fůru .o)
19.02.2008 19:11:00 | Bean
...v polibku zrání
tam a zpět
s kuličkou přání
jak na výlet
ke smrti
z rozkvetlých tónů trochu číst
a procházet se....... just like trees....
-------------------------------------------
dík za veroničí odpoledne
19.02.2008 17:44:00 | Heda