Ztracená

V hlubinách času
je navěky ztracená,
nevěří, nemůže dál.

V hlubinách myšlenek
bloudí, je zmatená,
otázky, světlo a žal.

Na cestě hvězdnaté
zakopne, zřítí se
do hlubin, do lidských srdcí.

Nevěří, nemůže,
je totiž ztracená
ve víru probdělých nocí.

Zradilas'!

Bolavé vzpomínky,
co mysl zachytí,
beztrestně krouží jí hlavou.

Nelze jim bránit se,
nelze jich zbavit se,
jsou tu a napořád budou.

Jak jenom utéci?
Svědomí zbořené,
ztracená v nitru své duše.

Leť, vždyť jsi svobodná!
Nemohu, nechci!
Bojím se pomsty a nože.

Zabilas'!

V hlubinách myšlenek,
lapena, svázaná,
není, kam vrátit se zpět.

V hlubinách času,
navěky ztracená...
jsem já.