Měsíc

Každý večer svítí tam,
přitom je to jen krásný klam.
Prosté těleso ozářeno Sluncem,
jeho nepostradetelným rádcem.

Je to zláštní věc na obloze,
bez něj a hvězd by vypadala tak stroze.
Neustále roste, ubývá, dorůstá a mizí,
to vše o něm víme, on však stále je nám cizí.

Cizí a tajemný jako lidské srdce,
které je zratitelné přec tak hladce.
Je tak zvláštní a nevyspitatelný jako sám život,
jenž zmizí hned, jakmile to smrti přijde vhod.

Není sám, všude kolem má své kamarády,
avšak kdo ví, zda ho baví tyhle šarády.
Člověk jej zkoumá, přesto se to nikdy nedoví,
on nám své tajemství totiž nikdy nepoví.