Milá zvrácenost

Zem se mi pod nohama propadá
stromy se z kůry vysvlékají
tráva mě za zápěstí chytá

„Svět dočista se zbláznil“

A kámen v horku uvadá
květiny úsměv předstírají
na polích rostou hvězdy místo žita

„Svět dočista se pomátl“

Zde motýli jsou peřím obdařeni
a místo deště prší vůně
i duha v nocích vyvstává

„Kdo nabral – ten už nevyprázdnil“

Lidé jsou leskem poprášení
a láska znovu nachází se v lůně
A bolest ? – na povel tu přestává!

„Kdo chtěl – štěstí se dohmátl“