Jarní vítr

Silný jarní vítr
ve mně vyvolal
srdce mámení.

Nasávám lahodný vzduch,
cítím zbytky sněhu,
míza v mém srdci proudí,
chci prožívat něhu.

Sýkorky na větvích
jemně laškují,
hnízdečka lásky
si spolu stavějí.

Do přírody, mezi lesy,
pozorovat růsti mech,
pod balvany,v lesní tůňce,
je život plný změn.

Patří to také k jaru,
potkat k sobě ideál,
probouzeti se po ránu,
nezjišťovat, že jsem sám.

Láska a život
k sobě patří,
vykročme novými cestami.

Vždyť to, co nám osud chystá,
je stále ještě před námi.