Rozjímání...

Rozjímání...

labuť Básně » Ostatní

Anotace: ...

Jak žába na prameni
sedí v mé duši bdění
a brání vstoupit
příjemnému snění..

Jak ruce od popela
cítí se duše těla..
Tak nechtě umazaná
krčí se zmatená..

V srdeční krajině
hrají si nevinně
city tam na špíně
trhají mě..

S konečnou jistotou
poznávám pravdu svou..
Tu černobílou
ač není mou..?

Obracím dlaně
dívám se na ně..
Chtěla bych postavit
do ráje saně..

Autor labuť, 24.02.2008

Přečteno 348x

Tipy 20

Poslední tipující: PIPSQUEAK, Taog, 0-0, pavlis, Princezna.Smutněnka, Spadlá z nebe, Cassandra, Psavec, vodnař, Bíša, ...

ikonka

Komentáře (9)

ikonka

Komentujících (9)

ikonka

Doporučit (1x)

ikonka

Komentáře

Krásnááá...*:)

12.12.2009 14:16:00 | PIPSQUEAK

Mám rád tvé básně o snění
jsou reálné a z hloubky

24.02.2008 23:45:00 | Taog

píšeš opravdu moc hezká díla...smekám před tebou

24.02.2008 22:58:00 | 0-0

???? Taky bych to chtěla vědět.. :-(

24.02.2008 22:28:00 | labuť

proč nejkrásnější básně píše vždycky láska nebo bolest ??

24.02.2008 22:26:00 | pavlis

Tak ta se mi fakt moc líbí.

24.02.2008 20:59:00 | Princezna.Smutněnka

Pěkně jsi to napsala.

24.02.2008 14:57:00 | Psavec

krásně napsané, posílám Ti objetí :)

24.02.2008 12:31:00 | toužím.jít.dál

Hezká. Líbí se mi. Ahoj. :-)

24.02.2008 11:26:00 | om tat sat