Motýlí

Zmítáni bouřkou pocitů,
a posloucháme bezcitné hlasy,
však stále s úšklebkem stojíme tu,
a kolem tváře vlají nám vlasy.
Smíšené pocity,
oči těkají sem a tam,
nechápu,v mé mysli jsi jen ty
a náhle se do tmy propadám.
Připadám si jako ve špatném snu,
kolem prolétají motýli,
schválně,jestli se jich dotknu...
Však citlivost,ta křídel motýlích,
když se jemnost promění v prach,
veškerou rozvahu jsme pozbyli,
když najednou motýly ovládl strach.
Ruce se zvedají,
a trhají jemná hedvábí,
v něž se křídla motýlí promění.
Trhají a trhají.