Hřbitov
Hřbitov
na hrobě ležel stín uschlého kvítí,
třpyt slunce se odrážel v pavoučí síti.
Chtěla bych pro vás živou vodu
a pokropit vaše těla,
setkat se s váma znovu,
tak jako ve snu včera.
Chtěla bych vám toho tolik říci,
nelze,
zapaluji svíci,
a posílám vám pozdravení s prosbou velikou:
Promluvte s anděly,
ať už nemusím jít oklikou.
Prosím vás.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...tohle já moc dobře znám...zabředla jsem do tvých veršů a prosila jsem v tvém souznění teskných akordů
09.04.2008 20:00:00 | Lota
Smuténková básenka, tedy pro mne ... nevím, co máš přesně na mysli tou oklikou, ale zřejmě je to asik někdy potřeba ... myslím to všeobecně.
05.03.2008 21:43:00 | NikitaNikaT.
Mít tak živou vodu a nebo vrátit čas,
umět kouzlit a mít vás zpátky zas.
Kolikrát jsem si to říkala a kolikrát o tom snila.
Pěkné a pocitové.
Díky za komenty.
04.03.2008 16:23:00 | HannyJanny
Take jsem tam byla, zapalit svicky a vzpomenout si, ale nikdy se neubranim slzam, na hrbitov moc nerada chodim, pak je mi cely den uzko, krasne jsi basen napsala.
29.02.2008 03:15:00 | carodejka
Mráz jsem cítil, z mrazu báseň tvá - je plná plamenů, ač tichým zpěvem zpívá. Krásná...
24.02.2008 23:18:00 | Dague
...každý máme v místě věčného spánku někoho z blízkých lidí ....a občas každého z nás napadne, co všechno by ještě chtěl říct, kdyby mohl ....taky si tam chodím povídat ....moc hezky napsané ...
24.02.2008 22:24:00 | pavlis