Poznání

Přijď, a otevři mi dveře
do tvých tajných snů a přání.
Zamkni pochybnosti v nedůvěře,
klidně mi pošli anonymní psaní.
Nestyď se, oddat se mi zcela,
v lásce není nic zakázáno.
Po čase zmizí snad i nedůvěra
a zamítavé ne se změní v ano.
Ve tvé blízkosti srdce bolí
a úsměv na rtech přestal kvést.
Možná pochopíš, po změně rolí,
jak těžce je v jednom lásku nést.
Možná pochopíš, kdo ví jestli,
jak trny v duši bodají.
Padám do hlubin, naneštěstí
v temnotách lásku neznají.
Však vědí, co je zapomnění,
lidem tak hladí jejich žal.
A lidské touhy, lidské chtění,
bys ve tmách stěží rozpoznal.
Přijď, a zamkni mě uvnitř sebe,
nepřemýšlej na tím, co bude dál.
Po cestách kráčíš k bráně nebe,
kéž bys mě v cestě rozpoznal.