v tahu

v metru sněží
po kolejích teče Vltava
a rybáři sedí
za bílou přerušovanou čarou

na první papírovou loďku
chvíli postepuju
a svezu se s ní na konečnou

něco stojí ve vzduchu
nostalgie světle modré barvy
z dávno pohřbených křečků

dětství je v tahu
fantazie nevidí za roh
a ty ještě žiješ
o chlebu a vodě (z Vltavy)