Život a pohádka

Ideály krásy uvězněn,
šel hledat krásu princezen,
spát chtěl v lůnech krásných žen.

Klopýtal přes pravdu,
lež z dálky obešel,
věřte mi opravdu,
silný z hradu odešel.

On totiž na hradě žil,
proto jen o dobru snil.

O netvoru a první velké lásce,
o tom, jak dá srdce zlaté krásce.

Jak její vlasy nahradí Slunce,
jak její ruce pohladí Měsíc,
jak její boky rozvlní moře,
jak jednou skončí jeho hoře.

A tak ideály krásy obelstěn,
zaplatil cenu cen,
co nejdál odplul od všech žen.