Na břehu

Na břehu vlny brousí písek do tvaru malých hrotů.
Ty hroty se samy,
tupí za zpěvu ptáků .
Slovo je jako pták,
za moře letí,
necítí v peří tlak,
touhy nekrotí.
Na nebi letí pták, i když má ze skel peří.
Nikdo ho nezachytí ,
jen vteřin pár co ctnostné hejno přeživší.
Volaní co střepy řinčící,
lejno co v pláži vlnou se ztrácí.
A našli se i tací co do něj šlápli.