Dešťová..

Déšť smáčel Tvoje tělo
A mně se chtělo býti kapkou
Laskat hebkou, sladkou krásu
Od čílka až k pasu téci jemně
A neposedně sjet ještě dál
Stále níž a níž..
Být Ti blíž, vpít se do Tebe

**

Pak, když již nepršelo
Jemný vánek vál
A mě se chtělo býti jím
Svým dotykem Ti hladit vlasy
Opájet se tou čarokrásnou vůní
Jenže asi nemohu stát se ani
Paprskem slunce za svítání
Mazlit se na výsluní, kde nejsou stíny
A vysušit Ti úsměv na tváři...

...A už zase prší...