Stojím tam

Spolu s sluncem,větrem a spolu s krví mých mrtvých synů a otců.
Spolu s nimi shlížím z tmavých vrchů zalitými zlatem nejkrásnějším.
Cítím hrdost a mé proroctví v každém nádechu,v každém pohledu z kopců.
Cítím pokoru a volnost v každém mém výdechu a svou postavou havrany plaším.

Nekonečné ticho a vše prolínající radost se smutkem švitoří s větrem.
Nekončící moře lánů majestátná flotila oblaků brázdící oblohou hlídá mně.
Bolí mně,bolí v krku z chladného počasí však láska k životu je mi svetrem.
Páli mně,pálí horoucí matka pod nohama pálí láska vše kolem mě.

A hořím s ní v jedíném plameni co i slunce zahřeje.
A hořím s ní a plápolám s tváří odpadlou co tu stále je.
A hořím jak peklo samo a červenám se jak chudý ráj.
A hořím ze vším co žije-hořím a ten žár jmenuje se klam.