Sniper

Jsem jen SNIPER, který pozoruje okolí.
Nestranný, ve stínu skrytý,
tak, jak prostředí dovolí.
Větrem ošlehaný a deštěm omytý.

/Zvláštní? Pravda zní tak, že schovávám se./

Pozoruji mnoho!
Styl chůze, oči a výraz tváře,
to je moje teritorium!
Okolo jednoho černá, u jiného zlatá záře.

/Málokdo všimne si, malého pozorovatele./

Pokuřujíc v parku kdesy na lavičce,
nechávám plynout čas,.
a vidím strhané i jasné oči,
které prozradí více než milion slov..

/Zkoušeli jste někdy prorazit hlubinu cizích očí?/

Vypadá všedně a nikdo ho nevidí,
sedí na vyvýšeném místě,
však zdá se ztracený.
Proč ostatní nekoukají?

/Jsem vidět, ale.. nikdo si nepamatuje./

Jsem jen SNIPER, čekajíc na záchranu,
na jediný pohled v moři lidí.
Na ten pohled, do mých očí,
neptajíc se, leč s pochopením.

/Dočkám se? Jen jeden jediný - prosím../

Až jednou budu stát na rušné ulici,
a zadívám se do očí snipera na druhé straně,
ponořím se do hlubin a nechám se unášet,
a budu vědět, že pochopil.

/Vždyť se to už stalo mnoha lidem! Chci moc?/

Proč jsem sniperem? Protože věřím..
Věřím, že ho najdu a až k tomu dojde,
pohledem dotknu se jeho tváře
a poté, na moment, s úctou sklopím hlavu.

/Dotýkej se pohledy, a nakonec porozumíš všemu./

Nechci s tebou promluvit jediné slovo,
nechci tě pak už vidět víc.
Chci jen pokývat - otočit se,
a poté s úsměvěm kráčet osudu vstříc.

/Já si tě najdu!/

***By Whatsoever***