Nic se ani nehne

Nic se ani nehne
strnule se čeká na další okamžik
aby staré zaniklo
a vyrostl nový vzlyk
tam kde donekonečna trčím
jak civějící nepochop
strnul ten lidský hrot
co bez hran
hrany ovál
i bez boje je umí ovládnout
šílenství je chabý cit
pečlivě brousí plátna cíp
a staví se na odpor líp
než to co vůbec nechci
bez vůle blázen
strnulý zavináč vět
ze strachu z rozumu
sám tomu mžiku do hlavy pohledět
zavolat na pomoc holuby
myšlenky od hrachu roztřídit
a hodit na zeď
holuby mozkem nasytit
a připravit se na vzdech -
očekávání zabíjí kouzlo okamžiku
na poli oraném
sklízím posměch
lámu rýče a zlostně funím:
„Doufám že ti srdce vyskočí do krku
a zadusí tě,ty artisto bez hrazdy!“
pár slovních kotrmelců
deset přešlapů
a jedna zamilovaná pusa - chybí
vzal sis své léky?
ne - vzal jsem si tvé zdraví.