Čekající

Mraky plynou nad krajinou
krajinou břízek a oschlých borovic.
Opustíš jednu a poznáš jinou,
zemi padlých bojovnic.

Čtyři jolky nad vrcholky
čtyři slova na duši.
Nechci povoz a čtyři volky!
Co chci, to nikdo netuší.

Cesta dlouhá, duše prázdná,
oči koukaj do vzduchoprázdna.
Co bude dál to věc je jasná!
V srdci zbyla už jen láska.

Na obloze ztemnělé koukají hvězdy zmatené.
Srdce je kdesi v koutě schoulené
a čeká možná zrovna na tebe
tak neváhej a vysvoboď mě z kamene!