Snící

Nebe prázdné, bez mráčku, slunce však nepálí.
Nevím proč srdce mé, chvěje se v povzdáli.
Není v mém těle, netluče,
kol duše mé cítím obruče.
Svázali mě, spoutali mě,
nechali mě čekat v zimě.
Nechť všichni svatí při mně stojí
já musím přežít v tomhle boji.

Tóny ticha mi v uších duní,
nos je pln exotických vůni,
žádná vůně však není ta pravá.
Jen o tobě se mi ve snech zdává.
O tobě, a přitom nevím, kdo jsi.
O tobě, až oči se mi rosí.
O tobě má neznáma krásko.
Jen tobě budu říkat lásko.