Anděl

Anděl

Tisíc ran, tisíc trýzní
přičinlivě splétá kostlivé hnáty
ve slavnostní uličku
jíž neproběhne nikdo živý
hnán řevem rohů z Jericha

I přes krev pohled těká
údiv, naděje, zklamání a strach
čekají další a další rány
svět se divoce chechtá
a poctivě počítá jednu za druhou

Kůže, maso, kosti, krev
zavlhlé praskání a tichý nářek
ohlédni se po útrpném
ohlédni se
abys zjistil, žes to ty sám

Skončí cesta
každá jednou najde konec
ve chvíli, která je poslední
poslední z váhy, kterou neseme
a dokážeme unést

Vystup na nejvyšší zub
který kamenné peklo cení
ohlédni se bez lítosti a strachu
jen první krok novou cestou
a na zádech perutě se ti rozepnou

Černé nebo bílé…?