Co když se ve mně prolomily ledy

Co když se ve mně prolomily ledy
a já teď taji naposledy
v koruně zlaté vypadlé drahokamy
a král se kácí jak ledy tají
ve schránce prázdné
zašlé drahokamy
poslané z dálek
památky slávy
z mraků se dívá polámané kvítí
maminky stárnou
a děti mají děti
zhustit v tu věčnost v jednom okamžiku
stanou se děti prachem zvířeným
a chodník zazní směsí štěstí vzlyků
v objetí snění
život smrtí
prosby nevolníků