Vonné doupě

Seděla jsem ve skříni
a počítala šaty
do kterých jsi mě oblékal
každý den,
který se točil
v proti směru
Tvého mládí.

Jediná skrýš
působila
v té mýdlové oáze,
kterou matka prokládala
každý foch.

Ve vymyšleném kruhu
beze lstí
jsem vdechovala
to opojné aroma
vonného lnu
a bílého dne.

Abych
necítila
drtivé dlaně
tvojí lásky.